Láska k tělu

A pokud hovoříme o lásce, dobrotě, není možné vynechat jedno velké téma, které bych velmi podtrhla – LÁSKU K TĚLU. Nechat v sebě procítit bezpodmínečnou lásku k tělu. Je to tak ozdravné, moudré. Základní odpor tak utichá a my dokážeme to nejzákladnější – milovat své tělo, být mu vděčni a vzdávat mu úctu, protože je to neskutečný zázrak přírody. A pokud nám to nejde plně prožít,  jak říká Alicia Hamm: „To, co bych poradila každému, je začít děkovat!“

A tak se učme více děkovat svému tělu, milovat ho, být k němu laskaví, být mu vděční a každý den se mu poklonit, protože je úžasné…

Síla ocenění

Stále silněji si uvědomuji, že je k nezaplacení přístup k životu, ve kterém nehraje prim negativní hodnocení. Na kritiku jsme zvyklí, jsme v ní naučení žít, ale co je na životě plném kritiky obdivuhodné nebo oceněníhodné? Jak napomáhá setrvalá kritika sebe sama nebo druhých k našemu lidskému štěstí? Podle mého názoru kritzovat je velmi snadné, jednouché, zkrátka „nabíledni“… Ale umět „přilít“ do situace klid, důvěru a lásku, to už je jiný kumšt, který rozhodně alespoň ze začátku vyžaduje silnou sebedisciplínu a vytrvalost… Nebuďte na to sami. Pojďme společně po stopách naší duše, naslouchejme ji a milujme. A jakmile se stane tento přístup součástí našeho životního přístupu, naše srdce více roztají a více něhy bude v naší přítomnosti… Co říkáte?

Sebeláska je ten největší dar, který nám byl darován

v momentě našeho zrození a je škoda jej zašlapat. Přijměme tento dar s úctou radostí v srdci, protože nám byl darován tím, co nás přesahuje, tedy bohem, láskou, božskou milostí, vesmírnou inteligencí…

Pokud v našem srdci sídlí úcta sama k sobě, sídlí tam i úcta k druhým a k tomu vyššímu. Oslavujeme tak to, co dává život. Pokud se navrátíme k tomuto pokladu sebeúcty, můžeme s ním disponovat na všech úrovních našeho života a obohacovat tak svět…

Proč miluji čchi kung pro ženy

Čchi kung „Zářivého lotosu“ pro ženy, jehož učitelkou je Daisy Lee, pro mne představuje nádhernou možnost uvolnění celého těla i mysli. Jsou to malá cvičení, energetická cvičení, meditace v klidném pohybu.

Uvědomila jsem si, jak se na nás od školní docházky vyvíjí tlak, že musíme pochopit a dělat vše hned výborně. V dětství jsme se museli naučit danou látku ze dne na den a příští den ji znát perfektně, abychom dostali jedničku. To je docela tíživá situace. Čchi kung je pak možnost „hrát si“. Zkoušet, nedělat věci pro úspěch, ale pro svůj dobrý pocit. Je to prostor, ve kterém se setkáváme sami se sebou, a to bez nadsázky. Můžeme si vzít pouze kousek nějakého cvičení a užít si jej.

Čchi kung dokáže zklidnit, dobít energií čchi. Cítit, že člověk je propojen s Maminkou zemí a Tatínkem nebes…

Miluji čchi kung, protože dává svobodu, učí trpělivost, laskavost sama k sobě zcela přirozenou jednoduchou formou. Miluji čchi kung, protože dává úctu k ženskému tělu. Miluji čchi kung, protože přináší lásku a životní energii do těla, mysli i duše. Miluji čchi kung, protože dává radost. Miluji čchi kung, protože nás učí, že tu nejsme na vše sami. Miluji čchi kung, protože skutečně a opravdově otevírá srdce sama k sobě a k tomu, co nás přesahuje:)-

A zde je krásný rozhovor na toto téma s lektorkou čchi kungu Hankou Suberovou: https://www.youtube.com/watch?v=vRilUQugfcI&t=0s

Drobné radosti jako ohromný zdroj psychohygieny

Kdysi jsem dostala otázku „Proč jsou důležité drobné radosti?“. A tak se mi ta otázka zalíbila, že jsem hned sedla a napsala krátkou úvahu na toto téma… Co si myslíte o drobných radostech vy? A zde vkládám kousek: Život se skládá z drobností – stará otřepaná fráze? Kdepak! Pravda, která bude prostě platit vždy. 5 věcí, kterých litují umírající lidé, sepsala australanka Bronnie Ware, která si povídala s mnoha lidmi v hospicech na toto téma. Lidé hlavně litovali, že se více měli věnovat své rodině a né tolik pracovat. A měli si více žít podle sebe a být více šťastnější. A myslím, že člověk může být více šťastnější, když si věnuje drobné radosti. Nemusí to být samozřejmě jen hmatatelné požitky od čokolády po krásný parfém, ale naše duše a pocit spokojenosti potřebuje také vyživit naší mysl kvalitními a dobrými myšlenkami a záměry. V době, kdy jsou všichni lidé zavření spolu doma je mnohdy těžké najít si svůj prostor a pro mnoho lidí to může být výzva a je velmi užitečné tuto výzvu nevzdávat. Například před usunutím si pustit nějakou kvalitní relaxaci, meditaci, rozhovor s inspirativním člověkem. Sytit mysl skutečně nadějí. Napojit se na zdroje energie, místo toho napojit se na to, co člověku energii bere. Drobné radosti jsou jako malé háčky, které nás ukotvují v životní radosti přítomnosti, a čím více těchto háčků, tím větší zdroj radosti. Život samozřejmě přináší i nepohodlné, někdy až traumatické záležitosti, není vždy jen o radostech, ale když se naskytne alespoň kapička energie pak vědomě se snažit kultivovat svoji mysl a pečovat v rámci psychohygieny o své každodenní drobné radosti.

Z nadhledu

Jako při sokolském sletu. Když zabrala kamera jednotlivé cvičence, neviděli jsme ty krásné, proměnlivé tvary rozprostírající se na stadionu, které cvičenci jako celek společně vytvářeli. A to se nám občas může dít i v našem životě. Jsme moc ponořeni do určitého problému, ztrácíme nadhled. A v takovém případě může velmi jemně pomoci zkušený psycholog nebo terapeut. Přinést právě ten tolik kýžený pohled z nadhledu…

Také Osho mluví o nutné potřebě dívat se na věci z nadhledu. Když se někdy vztekáme, jsme rozčíleni nebo prožíváme jiné nepříjemné emoce, máme si sami sebe představit u stropu. Vznést se ke stropu a jen pozorovat člověka (nás samé), který právě pod námi cosi prožívá neutrálním pohledem. A přijde tak velká úleva. Protože najednou vidíme pod námi malichernosti a žabomyší záležitosti. Nejdůležitější pro nás je, zda jsme spojeni s tím, co nás přesahuje. To se počítá! Viďte?

Uzdravující světlo

Dneska vydatně prší… Ani nevím, kam se schovali potulní kocouři, co se jinak za sluníčka protahují na zahradě. Je to až záhada, jak člověka někdy dokáže výrazně ovlivnit deštivé počasí. Na druhou stranu když slunce svítí, člověk si může užít přímo léčebné účinky světla.

Někdy přijdou období, kdy je člověk vystaven náročným zkouškám… A tak to nevzdávejme hlavně sami se sebou, se souladem, s klidem, s přítomný okamžikem.

I ty mraky dnes na obloze se neustále mění a převalují… A tak za nějakou dobu si na zahradě kocouři budu opět drbat záda o trávník a zaslouženě si užívat slunce, teplo a světlo. Co říkáte? Moje milovaná teta říká: „Je jak je a bude jak bude“

Křest knihy „Menopauza – Tělo a duše v harmonii“

Milé dámy,

je mi velikým potěšením být kmotrou knihy „Menopauza“ mojí dlouholeté přítelkyně Ivanky Ašenbrenerové. Do knihy jsem napsala také několik komentářů a kniha je opravdu skvělá. Určitě si ji kupte a věřím, že vám dá mnoho zajímavých rad, jak toto období v životě ženy přijmout s grácií.

Tvorba plná lidské dobroty

Dnes jsem si poslechla rozhovor s Janem Svěrákem a moc se mi líbilo, když hovořil o tom, že věří, že tím, co vyzařuje svoji tvorbou do světa, tím ten svět také může ovlivnit.

Ve spolupráci se svým tatínkem jistě vyzařují mnoho lidské dobroty.

Obdivuji inteligentní humor Zdeňka Svěráka a obdivuji jej jako nádherného člověka. Kolikrát jsem viděla jeho filmy a vždy se musím sklonit před laskavostí a osobitou poetikou.

Jan Svěrák pak hovořil také o tom, že si myslí, že nám Čechům chybí zdravé sebevědomí. Jistě je na čase, abychom my Češi a Češky prožívali, uznali svoji hodnotu a věnovali si sebeúctu…

Však v Čechách žije tolik kreativních, laskavých, opravdu vnitřně krásných lidí, že?

Dechové techniky jako prima mindfulness

Může to znít ze začátku nezvykle, že je fajn vnímat svůj dech. Můžete znít ze začátku zvláštně zkoušet provádět dechové techniky, ale to obohacení, které taková meditace přináší je opravdu nedozírné nesmírné… Jen jde o to se do toho prostě pustit… Více na toto téma se dozvíte v mém e-booku „Jak v sobě pěstovat vnitřní klid“, který vřele doporučuji a kde se dozvíte vše podstatné:)…

S radostí Jitka Nesnídalová

Ukázat svoje dovednosti a talenty. Ukázat, kdo skutečně jsme…

Dneska jsem šla do malého obchůdku, krásného obchůdku, kde prodávají čaje a další voňavé produkty. Překvapilo mě, že ač je tak krásné počasí, obchůdek měl zavřené dveře. Žádnou ceduli před dveřmi, která by lákala dále a hlavně žádné otevřené dveře.

A přišlo mi na mysl, že dost často se takto chováme ke svým schopnostem, talentům, dovednostem, zkrátka ke své bytosti. Zdá se, že mnohdy raději uzavřeme dveře a neukážeme světu, kdo jsme. Neukážeme světu, v čem jsme skutečně šikovní, přínosní, užiteční…

A tak pojďme společně hledat a nacházet cestu k tomu, jak se nebát otevřít dveře a pozvat ostatní dále. Jak ukázat svoje dovednosti, naši nabídku jedinečné práce, jedinečnou energii naší bytosti, viďte?

P.S.: Sebepřijetí otevírá dveře k tomu ukázat druhým svoji skutečnou podstatu.

Nabubřelé ego? Proč?

Jak říká Carl Gustav Jung, pro mne ten největší psycholog – ego je součástí vývoje, ale rozhodně to není naše MAXIMUM. Ego nás v životě naučí pocítit “já”. A to je v tomto světě velmi důležité, samozřejmě. V dětství se dítě potřebuje odloučit od matky, aby vědělo, že má svoje tělo, svoji duši.

V dospělosti se pak ale ego může stát naším falešným vodítkem, naší životní strategií. To znamená, že se cítíme výluční, odloučení od celku a vyvýšení.

A pozor ego nedává jen povýšenost a aroganci, ale také dokáže servírovat nelítostné dávky ustrašenosti, strachu, potřeby trestu, deprese a pocity, že člověk vlastně nikam nepatří. Určitě je fajn umět vnímat své “já”, vnímat svoji hodnotu, ale ještě více je fajn, nemít toto své “já” jako JEDINÉHO ukazatele, kudy v životě jít. A umět tedy vnímat jednotu, propojenost a sounáležitost. Krůček po krůčku v sobě kultivovat soucit k sobě i k druhým…

„Když se nesnažíme zdokonalovat druhé, ale jen zdokonalit svůj život, tehdy získáváme radost.“ Sri Chinmoy

Vzkazy mezi řádky

Minulý týden jsme si povídaly s klientkou a ona mi vyprávěla, že tuhle mluvila se svojí kamarádkou. A našla mezi řádky dva krásné vzkazy. Vůbec nebyla vyřčena otázka, prostě to samo připlulo.

Jistě máte podobné zkušenosti, že když s druhým upřímně jste teď a tady, přijde milá odměna v podobě nějaké zajímavé a třeba i důležité informace pro vás, kterou vůbec nečekáte, viďte?

S radostí Jitka Nesnídalová

Vědomí sebe sama

Uvidíte, že kdykoliv na sebe nahlížíte s láskou, cítíte se dobře. Naopak kdykoliv se podceňujete, cítíte se špatně. Pokud o sobě neustále přemýšlíte ve smyslu „Já nemůžu, neumím, apod..“, budete se cítit špatně… Pokud o sobě přemýšlíte ve smyslu „Já můžu, umím, apod..“, budete se cítit dobře. Vytrvejte na cestě moudrého sebepřijetí. Vyžaduje to skutečně trpělivost jednotlivých krůčků. Brána vašeho srdce je vám stále a vždy otevřena. Jen s pokorou vytrvat, viďte?