„Všímavost je pozorování bez kritizování. Když meditujete, snažte se nedávat si nějaký cíl, jako vyčistit si mysl od myšlenek nebo být šťastnější nebo klidnější či spokojenější. To často bývají krásné vedlejší produkty meditace.

Pokud se na ně ale budete zaměřovat, nezískáte je. Zdá se to jako otravný paradox, ale je to pravda.

Když meditujete, najdete to, co najdete.

Prchavý okamžik stresu vytváří v těle napětí. Mozek toto fyzické napětí vnímá a interpretuje ho jako stres. Tělo se napne ještě víc, dýchání se změlčí. Mozek se vystresuje o něco víc. Je to zužující se spirála. Totéž platí i pro řadu dalších stavů mysli. Mysl se odráží v těle – a tělo zase v mysli. Takže tělo a mysl se mohou vzájemně ovlivňovat velmi složitými a nečekanými způsoby.

Naštěstí máme tu kouzelnou věc zvanou vědomí.

Umožňuje nám vidět propojení mezi myslí a tělem a uvolňuje nás od negativních a reaktivních stavů mysli.

Můžeme se proto naučit odpovědět, nikoliv reagovat.

 

A takové uvědomění je vždy pouhý nádech daleko.

 

Uvědomělé dýchání vás naučí, že ty nejsilnější stavy mysli se v těle odrážejí jako fyzické pocity. Uvědomujte si tyto pocity. Každý z nich je vzkazem.

Pokud je budete ignorovat nebo potlačovat, budou čím dál neodbytnější a nepříjemnější.

 

Ale existuje alternativa.

 

Pokud budete těmto vzkazům vědomě naslouchat tím, že je budete aktivně vnímat, pak se může stát něco zázračného. Uvědomíte si, že sílí a opadají jako vlny na moři, nebo jako dech ve vašem těle. Nebude to trvat dlouho a začnou samy mizet, a zanechají po sobě klidnější, šťastnější a chápavější mysl.“

Danny Penman z knihy Umění dýchat aneb Tajemství uvědomělého života. Konečně si vydechněte.